Důvod ke třetí světové válce bude korupce

Ač se to může, nebo bude zdát mnohým hloupý důvod, já začínám být přesvědčen, že korupce je tak silná a touha po penězích tak neodolatelná, že ne za dlouho způsobí krach. Krach civilizací. Zní to až nadneseně, ano, ale jedna veliká válka vyřeší vše. 

Bude po touze po penězích, banky zkrachují, lidé budou mít jiné starosti a jakmile se svět vzpamatuje a snad vyčistí od zla, možná si budeme vážit jeden druhého. Chtěl jsem říct budete. Mne se to už týkat nebude.

Stačí se zahledět do jakéhokoliv internetového denníku, novin, zpravodajství, nebo jakékoliv publikace zabývající se světovými událostmi, vždy najdete zmínku o korupci. Není to dlouho, co jsem si myslel, že korupce na Filipínách nemá ve světě konkurenci. Aha, chyba lávky, pravda je jiná.  Filipíny jsou jen malé dějiště v obraze všech světových událostí. Taková muška jenom zlatá. Je to rozrostlé do všech zemí světa a neminulo to žádnou. Opravdu žádnou zem. Celý svět se dozvídá, že jsme zkoruptovaní a ti, co kradou, ti vedou. Je to nemoc. Taková jako je cholera, nebo SARS, nebo cokoliv, co nedostalo správnou inijekci a rozšířilo se to do všech koutů našeho krásného světa. Zeměkoule tak nádherná a tak zlá. Ničeho si už nevážíme, jen soutěžíme kdo bude mít víc a kdo to víc získá rychleji. Jak dlouho si myslíte, že to tak půjde dál?

Vzpomínám si na ty dny, kdy mě zachvátil infart, úplně uprostřed honby za živobytím. Najednou jako nečekaná lavina se mi udělalo zle, potil jsem se, přišla bolest na prsou a těžký dech. Kdybych neměl v baráku známého, který mě zavezl okamžitě do nemocnice, tak jsem v tom baráku zůstal ležet bez života. Chyběly mi minuty, podle lékařů. A tehdá jsem si uvědomil, jak jsem byl vlastně hloupý, jak moje starosti a honba za „denním chlebem“ byly nicotné. Nepodstatné. Vděk za navrácený život jsem nikomu nedokázal vyjádřit, neboť jsem nevěděl od koho mám začít. Ale to je už dnes minulost. Jsem tu a prožil jsem od té doby dalších 16 let vyjímečně prosperujícího života. Vím ale, že v tu chvíli, kdy z vás uniká život, není důležité naprosto nic. Vaše auto, dům, prohlídky u zubaře, vaše pojištění, setkání s přáteli, hádky s nepřáteli, máte-li jaké, všechny nicotné a hloupé starosti se stávají opravdu, totálně nepodstatné. A tyto problémy jsou důvodem, nebo byly důvodem ke stresu a vedly konečně až k infarktu.  Tedy ke smrti.

Co má můj ifarkt společného s korupcí. Pokusím se to spojit do jenoho toku řeky událostí. Nemoc, zvaná korupce je tak prorostlá do lidských mozků, že za prve to už ani za korupci nepovažují. Jedná se o každého, kdo k tomu  získá jen malou cestičku. Od malých zlodějíčků, kteří nadsadí cenu aby dali někomu, kdo jim toho zákazníka našel provizi. To je už korupce. A jde to směrem nahoru. Týká se to všech, kteří mají moc věci změnit a podělit se o „ukradené“ peníze s jiným kumpánem. Podplácení na všech úrovních státních služeb, a pak dále k politikům, kteří jak víme jdou do politiky jen a jen kvůli korupci. Pokud někdo věří že ne, měl by si vzít nějaké prášky na probuzení. A korupce tedy začne ovládat naše myšlení. Je to jediný způsob, jak si pomoct k více penězů, tedy k lepšímu životu. Nikdo už nechce čekat, šetřit. Ne, musím to mít nyní, ne zítra, ne po měsíci. Dnes a pokud možno teď. Je to spojeno s rizikem, ale kdo na to hledí? Vidina milionů, někdy jen stotisíců je silnější než strach z „infarktu“. Ano, trest za přichycení u korupce je takový jejich infarkt. Člověk si uvědomí, že měl zpomalit, nemusel být v lochu, ale i to už skoro nepracuje, díky soudům. Třeba v Čechách, že jo. Ale jelikož je do korupce zapleten celý svět, začínají v celém světě mocenské boje a ty jsou propleteny až do Čech, do Italie, do každé země unie, zahrnují Spojené Státy, Kanadu, Australii a i Čínu. Ano i v Číně zavírají za korupci. Neminulo to jediný stát včetně Ruska, aby mu někdo nevyčetl ze jsem je vynechal. Korupce je světový SARS, nemohu najít jinou vhodnou nemoc v tento moment. Je to epidemie národů a ta nutně přivede státy k válce. Na toho kdo ji začne nebudu ukazovat prstem, nejsem si jistý zda bych se trefil správně, ale vím, že jak mě zasáhnul nečekaně a bez varování můj infarkt, tak zasáhne celý svět ten světový infarkt a tomu se bude říkat „třetí světová válka“. Musí přijít. O tom není pochyb. Musí, neboť si už dnes nevíme rady s lidmi, kteří potřebují denně jíst a žít. Jsme humánní, a při tom necitelní ke všemu, co nás omezuje. Co nám stojí v cestě k penězům.

Nehraji si zde na lidumila. Vím, že se nedá život lidí bez jejich snahy podporovat jen tak. A že takových je dost, o tom žádná, ale my se neumíme postavit a nazvat situaci pravým jménem. Brání nám v tom strach, naše hloupost a všechny ty humánní organizace, podpůrné spolky, které na chudobě nejvíce vydělávají a tak napomáhají chudobě v jejím šíření. A hlavně jejich závislosti na nás. Na všech. Je to jiná epidemi a společně s epidemíí korupce nemá šanci na zatavení. Lidé hladní obtěžují lidi nasycené a tak to vždy bylo. Tak co udělat? Zabít je?Neze. Zastavit jejich populaci? Nelze, nedá se to. Tak co je a bude jediná legální omluva za snížení počtu lidstva na planetě? Válka a já věřím, že to je přirozená redukce přerostlého lidstva. Nejde tu jen o ty chudé, jde tu o všechno, co nás zamořilo jako plevel v poli. Je třeba začít ten plevel plít a jediná cesta je, to o čem mluvím. Je to cynické? Ano je, ale sami jsme si to udělali. Sami jsme si zavinili, že jsme tam, kde jsme. Nebudu dále malovat čerty na zeď, nejsem děda vševěda. Jen vidím souvislosti a ty jsou jasné jako hvězdy na nebi. Dnes není nikomu nic svaté. Peníze jsou číslo jedna u lidí, kteří je ochutnali nejvíc a číslo jedna u lidí, kteří je chtějí ochutnat, neboť slyšeli že je to cesta ke všemu dobrému. A z toho vzniká zlo. Až se jednou někdo urve, jako to bylo v Sarajevě a z ničeho začne vše padat, jako domečky z karet. Pak už bude dost pozdě něco napravovat. Bude třeba bojovt, nebo si najít ukryt a snad přežít. Je to realita našeho světa. Tak jak to je dnes, to nemůže fungovat. Musí se to shroutit do ruin a svět musí začít znovu. Celý náš svět prošel změnami v podobě meteoritů a jiných přírodních hrůz. Co dáva komu důvod věřit, že další válka nebude? Poučili jsme se? Nevěřím že ano. Jsme stejní jako v dobách Říma, jsme stejní jako v dobách Krista, jsme stejní. A dnes jsme na víc nesmírně zkoruptovaní. Je to bublina a ta praskne. Bohužel. Lidé musí prožít „infarkt“, musí si uvědomit, že peníze jsou sice důležité, ale ne za cenu ztráty života. Musí si uvědomit co jsem si uvědomil já a tisíce jiných na lůžkách v nemocnicích. Pak se nám uleví.

Frank Krejčí