Děti a zbraně. Kdo byl vinen za smrt 12ti letého?

Zajímavé bylo číst přízpěvky pod původním článkem a pak některé reakce na blogu. Skoro všichni se shodli na tom, že policie jednala správně. Ale já bych do toho policii ani moc netahal. O tom, zda jednali správně nebo ne, rozhodne asi nějaká vyšetřovací komise, a jelikož to byl určitě bílý chlapec, tak z toho nebude vůbec nic. Jsem sám zastáncem pořádku a slušného chování. Policajti zde neměli moc na vybranou.

Zmínit se o bílem klukovi mě napadlo proto a asi nebudu sám, že nebyly žádné reakce v komunitě, nedošlo k demostracím, pálení aut, vykrádání obchodů a jiných typických „vyhrad“ které vždy doprovází zásah policie do životů černochů. Ti se nikdy nesmíří s prohlášením, že policie neměla moc na vybranu. Pak se vyšetřuje, obviňuje, vedou se soudy, které stojí statisíce a výsledek je ten, že se policajt obviní. Ne vždy, ale skoro pravidelně. Tak už to ve Spojených Státech chodí.

Nu ale jedna věc se nediskutovala a chci ji jen připomenout, jelikož já neviním chlapce, ani policajty, já viním výrobce dětských zbraní. Ano, výrobce, ale ještě před nimi jsou to zákonodárci ve Spojených Státech, kteří jsou nezodpovědní a nechali tento problém dojít až podtud. Jak jednoduché by bylo vydat zákon, nebo jeho novelu, který přísně zakazuje všem výrobcům dětských hraček přinášet na trh takové kousky, které se nedají rozpoznat od originální zbraně? Musí děcka mít pocit, že mají skutečnou zbraň? Je to potřeba, aby na to pak doplatil dvanáctiletý? Jak moc chtějí rodiče, aby jejich děti měly pocit, že střílí ze skutečné zbraně, i když je to napodobenina. To přináší zmatek do řad policie, která nemůže stoprocentně vědět, zda kluk drží plastickou hračku, nebo skutečnou, vražednou zbraň. A kluk, který s policajty nemá žádné zkušenosti asi nedokázal rozpoznat, co po něm chtějí. Přišlo to náhle, zaváhal a ztratil tak mladý život.

Děckám stačí zbraň, která je barevná, plastická, červená, žlutá, jakákoliv, ale už z dálky je každému jasné, že se jedná o hračku. Nedošlo by tak k nahlášení na policii, ti by nemuseli vyjíždět a ti kteří stříleli, by si nemuseli trhat vlasy na hlavě, jak se tohle mohlo stát? Ono zabít děcko, ač je jeden v právu, není nikdy moc dobrý emociální zážitek. Takže když by kluk držel červenou pistoli, která možná klape, jako výstřely, nic by se nedělo. Ale výrobci vědí, že kluci si chtějí hrát na gangtery a policajty, nebo kdo ví na co a chtějí mít pocit, že mají skutečnou zbraň. Jsou v tom obrovské peníze. Na bezpečnost děcek kašlou. Červene pistole, nebo zelené se nebudou prodávat až zase tak rychle, ovšem bylo-li by tomu tak, tento chlapec by dnes žil.

Frank Krejčí